Alláh* nám dále zakázal jíst veškerou havěť hemžící se po zemi, včetně plazů bez končetin plazících se po břiše.
Zakázané druhy této havěti nejsou jen beznohé, některé mají čtyři nohy a jiné zase mají více jak dva páry nohou, například brouci, škorpioni, pavouci či stonožky, proto je v Písmu Svatém psáno: Všechna havěť hemžící se po zemi je hodna opovržení, nesmí se jíst. Nic z veškeré havěti hemžící se po zemi, nic, co leze po břiše nebo chodí po čtyřech, ani co má více noh, nesmíte jíst, je to hodno opovržení. (3M 11:41-42)
V těchto verších jsou zakázané druhy označeny výrazem שֶׁקֶץ.
Význam tohoto hebrejského výrazu byl vysvětlen již v předchozí kapitole.

To je důvod, proč je zakázáno užívání theriaků**, které obsahují přísady získané z hada, stejně tak je zakázáno i užívání léků, které obsahují složky vyrobené z výše uvedené havěti.
Rabíni talmudistů ale s tímto názorem nesouhlasí, a tvrdí, že to co je Alláhem* zakázané, lze použít jako lék, tj. že jako lék lze využít vše, ať už to je zakázáno konzumovat nebo ne.

* Dílo je sepsáno v judeo-arabském jazyce, proto autor používá arabské slovo الله אללה Alláh; slovo Alláh používá jako arabské slovo pro Jediného Boha, ne jako jméno Jediného Boha - poznámka překladatele.
** Theriak (theriacum) je označení univerzálního protijedu nebo dokonce všeléku, v jehož existenci věřili lidé od starověku až do 19. století.  

Uvědomme si ale, že není rozdíl mezi užitím ingrediencí ze zakázaných živočichů ve formě léku (ať už se jedná o užití vnitřní nebo vnější), a konzumací jídla či nápoje; stejně tak není důležité, zda je konzumace léku obsahujícího ingredience ze zakázaného živočicha příjemná nebo ne; podstatné není ani to, zda je lék aplikován do očí nebo do nosu, ve formě masti, tinktury nebo pilulky.
Není ani možné tvrdit, že léky jsou tělu prospěšné a přispívají ke zdraví, neboť i jídlo a pití jsou tělu prospěšné a přispívají ke zdraví; to znamená, že na vše co slouží ku prospěchu těla a ku zdraví, je potřeba pohlížet stejným způsobem jako na jídlo a pití.
Jako důkaz slouží verš: jak voda se mu vsáklo do těla, vniklo mu do kostí jako mast. (Žalm 109:18)
Z tohoto verše vyplívá, že to co pijeme, má na lidské tělo stejný vliv, jako to čím se mažeme.
Stejně se na věc dívá i Jákov ben Jicchak al Kirkisání.
Pokud jde o našeho učitele Leviho ha-Levi ha-melammed (Abú Saída) ten připouští za určitých okolností užití léků obsahujících ingredience ze zakázaných živočichů pouze v případě, že nejsou podávány ústy a jejich užití je předepsáno kvalifikovaným lékařem.
Své tvrzení opírá o verš: Ach, Panovníku יהוה, já jsem se nikdy neposkvrnil; od mládí až do nynějška jsem nejedl zdechlé či rozsápané zvíře ani jsem nedal do úst závadné maso. (Ezechiel 4:14)

Pokud nějaký červ (hmyz) nebo larva *** leze po ovoci, zelenině, mase či jiné potravině, nebo pokud jí ožírá, nebo pokud nějaký červ (hmyz) nebo larva spadne do vody, (datlového) nápoje či jídla (samozřejmě se nesmí jednat o mrtvou havěť nebo její část - viz 3M 11:32 nebo 3M 5:2) je potřeba tohoto červa (tento hmyz) nebo tuto larvu z nápoje či potraviny odstranit, aby nemohlo dojít ke konzumaci.
Naopak talmudisté s jejich konzumací nemají problém, ve své zaslepenosti svůj názor obhajují veršem: Všechna havěť hemžící se po zemi je hodna opovržení, nesmí se jíst. (3M 11:41) a tváří se, jako by neexistoval verš: Nic z veškeré havěti hemžící se po zemi, nic, co leze po břiše nebo chodí po čtyřech, ani co má více noh, nesmíte jíst, je to hodno opovržení. (3M 11:42)

*** V arabském textu jsou užity arabská slova dawada دودة to znamená červ nebo také hmyz obecně a sús صوص což je doslovně ptáče, zejména ptáče kukačky a jiných hnízdně parazitických ptáků, ale přeneseně i něco vylíhlé z vejce či vajíčka, třeba larva.

Věz, že i když nebudeme brát v úvahu verš 42, neznamená to, že havěť lezoucí například po ovoci, se za běžných okolností nehemží po zemi; neboť pokud tuho havěť z ovoce odstraníme, bude se hemžit po zemi.
Povolení talmudistických rabínů konzumovat potraviny a nápoje obsahující havěť, která se v dané chvíli nehemží po zemi je dezinterpretací slov Alláhových*, jak je psáno: Bydlíš uprostřed lsti; ve své lsti se mě zdráhají poznat, je výrok יהוה. (Jeremiáš 9:5)

Dále je psáno: Neuvádějte v opovržení sami sebe pro nějakou hemžící se havěť; nesmíte se jimi poskvrnit. (3M 11:43)
To znamená, že se jejich konzumací stáváme nečistí, tedy že potřebujeme očistu vodou.
Neboť je psáno: Abyste se jimi neznečistili. (3M 11:43)

Zde je naopak míněno znečištění způsobené porušením Zákona.
Tohoto typu znečištění se ale nezbavíme pouhým omytím, neboť překročení Zákona vyžaduje trest.
 
Pátá kniha Mojžíšova nám zakazuje konzumaci nečistého následujícím způsobem: Nesmíš jíst nic ohavného. (5M 14:3)

Alláh* nám dal tyto zákony, respektive zákazy, bránící našemu znečištění, abychom se mohli stát svatými, jak je psáno: Já jsem יהוה, váš Bůh. Posvěťte se a buďte svatí, neboť já jsem Svatý. (3M 11:44)
Dále je psáno: Já jsem יהוה, který jsem vás vyvedl z egyptské země, abych byl vaším Bohem.
A kapitole 20 se píše: Proto rozlišujte mezi čistými a nečistými zvířaty a mezi nečistým a čistým ptactvem, abyste neuvedli sami sebe v opovržení kvůli zvířatům, ptactvu a všelijakým zeměplazům, které jsem oddělil, abyste je měli za nečisté. Budete svatí pro mne, neboť já יהוה jsem Svatý. (3M 20:25-26)
Tato svatost je podmíněna odstraněním všech (i těch nejmenších) přísad pocházejících ze zakázaných živočichů.

My, kteří (pro naše mnohé hříchy) žijeme jako vyhnanci mezi pohanskými národy, máme jen velmi omezenou možnost se zcela vyhnout jejich nečistotám, neboť od těchto národů odebíráme plodiny, zeleninu a ovoce.  
Je pouze na nás, abychom se zcela vyvarovali těch potravin, o kterých zcela jistě víme, že jsou zakázané.
Pokud jde o zeleninu určenou pro přípravu našich pokrmů, je nezbytné, abychom jí alespoň jednou důkladně omyli, raději jí ale omyjeme několikrát, tj. dokud se nám nezdá vhodná pro konzumaci.
Pokud jde o přípravu samotného jídla, je přípustné, abychom na přípravu pouze dohlíželi.
Pokrm ale musí být připraven v našich řádně vyčištěných nádobách, osoby připravující pokrm si před přípravou musí důkladně omýt celé tělo a obléci si čistý oděv.
Pokud ale budeme úzkostlivě pečliví, nemělo by dojít k porušení Zákonem stanovených předpisů.
To co nejsme schopni ovlivnit, není naší chybou.

Alláh* varoval skrze proroka vyhnance, že jejich pokrmy nebudou zbaveny nečistot, jak je psáno: Právě tak budou Izraelci jíst svůj pokrm nečistý mezi pronárody, kam je zaženu. (Ezechiel 4:13)

Ke znečištění může dojít dvěma způsoby.
Zaprvé nevědomě nebo z donucení proti naší vůli; tedy v případech kdy se znečištění nemůžeme vyhnout.
Zadruhé z nepozornosti a v případech, kdy jí zákazné pokrmy záměrně.

Proto se modlíme k Bohu, aby nám odpustil hříchy, jichž jsme se dopustili ve vyhnanství a aby se naplnil příslib: Vezmu vás z pronárodů, shromáždím vás ze všech zemí a přivedu vás do vaší země. Pokropím vás čistou vodou a budete očištěni; očistím vás ode všech vašich nečistot a ode všech vašich hnusných model. (Ezechiel 36:24-25)

Pokud jde o pitnou vodu, je také nezbytné, aby byla zbavena všeho, co jsme zmínili výše; tedy příměsí obsahujících části zakázaných živočichů, nečistot, kalu a červů (hmyzu).
Pokud proudící voda, například v bystřině, potoku či řece, obsahuje viditelnou příměs nečistot včetně hmyzu (ve všech jeho stádiích), je zakázáno tuto vodu pít.

Věz, že člověk vylučuje látky trojího druhu.
Konzumace prvního druhu je zakázáno ve všech případech; konzumace druhého druhu je omezena věkem a konzumace třetího druhu je přípustná.

Prvním, a tedy zcela zakázaným druhem výměšku je lidský výkal a lidská moč, důkazem je příběh proroka Ezechiela, mír s ním: A pokud budeš chtít jíst ječný podpopelný chléb, upečeš si jej před jejich očima na lidských výkalech. יהוה řekl: Právě tak budou Izraelci jíst svůj pokrm nečistý mezi pronárody, kam je zaženu. Namítl jsem: Ach, Panovníku יהוה, já jsem se nikdy neposkvrnil; od mládí až do nynějška jsem nejedl zdechlé či rozsápané zvíře ani jsem nedal do úst závadné maso. (Ezechiel 4:12-14)
Prorok Ezechiel, mír s ním, přirovnává lidský exkrement k zakázaným potravinám.

Alláh* mu na to odpověděl: Pohleď, dovoluji ti použít kravinců místo lidských výkalů; na nich si připravuj pokrm. (Ezechiel 4:15)
Proti tomu již prorok Ezechiel, mír s ním, nic nenamítal.
Z toho je patrné, že je povoleno využívat exkrementy povolených živočichů, a naopak využívat nebo dokonce konzumovat exkrementy zakázaných živočichů je zakázáno.
Zákaz užití moči vychází z předpokladu, že moč je podobně jako výkal jednou ze součástí nestrávených zbytků potravin a nápojů.

Druhým druhem vylučované látky, který je povolen pouze po určitou dobu života, je mateřské mléko.
Mateřské mléko je potravou malých dětí, které kojeny do doby odstavení, tedy zhruba do věku tří let.
Po odstavení ve věku tří let je již konzumace mateřského mléka zakázána.
Jako důkaz toho, že doba kojení by neměla přesáhnout tři roky, může sloužit příběh krále Ezechiáše, mír s ním; ten nařídil sepsat kněžské seznamy, jak je psáno: Kromě toho i těm mužského pohlaví od tříletých výše, kteří byli v seznamech, každému, kdo přicházel do יהוה a domu plnit denní úkol svých služebních povinností podle jednotlivých tříd. (2 kniha Kronik 31:16)
Na seznam byli zapsáni spolu s rodiči chlapci, kteří byli ve věku tří let odstaveni.

Pokud se někdo zeptá, zda lze pít mléko zakázaných zvířat nebo mléko žen z jiných národů, odpověď musí být jednoznačně záporná, neboť to co pochází ze zakázaného je zakázané!

Jako důkaz toho, že ke znečištění dítěte může dojít i skrze matku, například v případě embrya skrze tělesné tekutiny matky, slouží nařízení, které dal Alláh* matce Samsona, mír s ním; posel יהוה zakázal Samsonově matce potraviny a nápoje zakázané nazírovi: Ať se žena varuje všeho, o čem jsem jí řekl. Ať neokusí ničeho, co pochází z vinné révy. Nesmí pít víno ani opojný nápoj ani jíst něco nečistého. Ať bedlivě dbá na všechno, co jsem jí přikázal.
A pokud může dojít ke znečištění embrya v těle matky, o to spíše může dojít ke znečištění dítěte skrze mléko.
To je důvod, proč dítě nesmít být krmeno mlékem nečistých zvířat či mlékem žen z jiných národů; výjimkou jsou pouze velmi mimořádné události, kdy je bezprostředně ohrožen život dítěte a kdy není v dispozici žádná žena z Lidu Izraele, která by mohla ohrožené dítě nakojit.
V tomto případě je to možné pouze za předpokladu, že tato kojná konzumuje pouze čisté potraviny, které nemohou znečistit její mléko.
To je názor pokorného sluhy Božího (tak se vnímá autor).

Třetím druhem vylučovaných látek, tedy druhem, který je přípustné pozřít (samozřejmě ne je konzumovat záměrně), jsou sliny, pot atp.
Konzumaci těchto látek se nedá účinně zabránit.
Jakákoliv potravina nebo nápoj jsou v ústní dutině kontaminovány slinami.
Stejně tak když člověk pije z nádoby, kterou používá více lidí, nemůže se zcela vyhnout kontaktu se zbytky slin cizích lidí.
Pokud jde o pot, jen těžko lze zabránit, aby se byť jen v malém množství nedostal například do těsta při jeho hnětení.
Tyto látky jsou vyjmuty ze zákazu jednoduše proto, že nelze účinně zabránit tomu, aby potraviny či nápoje (byť minimálně) nekontaminovaly.